Na tržišti u jmelí.

26. prosince 2011 v 19:12 | Kimberly B. |  Krátké příběhy
Tato patlanice byla stvořena na Téma týdne.
Velké držky, nechť své mluvidlo drží zavřené!


Jako by nestačilo, že jsem pendlovala mezi knihovnou, lékárnou a trafikou! Ještě jsem musela lítat po obchoďáku jako naprostej šílenec a schánět dárky k Vánocům. Elišce baret, o kterém už dlouhou dobu básní. Markétě ten duhovej deštník, kterej se jí tak strašně líbil. Mámě dám poukaz na dvou denní all inclusive lázně. Peťanovi to pošmrdlátko na jeho BMW.
Jediný dárek, se kterým si nevím rady, je ten pro Ondru. Známe a scházíme se teprve dva měsíce, takže naprosto nemám šajn, kterou barvu, vůni, nebo značku má rád. Zatím se oba pohybujeme ve stavu blažené zamilovanosti a takové prkotiny, jako jsou třeba Vánoce a dárky od Ježíška, naprosto neřešíme.
Jenomže já teď stojím uprostřed obchoďáku jako tvrdý y a netuším, kam bych vlezla, abych našla něco, co bude vyhovující.
Asi musí bejt fakt divný, když tu takhle stojím, uprostřed víru všech těch uspěchanejch lidí... Jo, měla bych se někam hnout!
Rozhodla jsem se, že vlezu do nejbližšího obchodu s oblečením.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a zjistila, že jsem v části obchodu, kde se prodává dámské zboží. Vyrazila jsem tedy směrem k eskalátoru a nechala se pomalým pohybem vyvézt nahoru.
Vybaflo na mě oddělení s oblečením, které Ondra stoprocentně nenosil. Samé bodce, nebo maskáče...
Spěšně jsem se vydala k dalšímu obchodu. Tentokráte to byl obchod s pánskými vůněmi.
Že mě to nenapadlo! Parfém můžu vybrat podle svého gusta. Nějak se do jeho vkusu snad trefím! Když bude vonět mě, jistě bude vonět i jemu. A já husa bych dárek hledala v oddělení kabelek!
No jo, ale není vůně příliš klišé? Přeci jen ji dostane k Vánocům každý druhý...
Usoudila jsem, že lepší dárek bych mohla hledat do aleluja, takže se po parfumerii přecejenom rozhlédnu.
Nikdy jsem neměla příliš velký zájem ve vůních, ale tyto mě doopravdy zaujaly! Každá byla velmi jemná, ale zároveň značně osobitá. Nedokázala jsem pojmenovat, čemu se vůně podobala, ale rozhodně byla velmi sexy!
Co je to za blbost? Jak může být vůně sexy?! ...Ale jo, může!
Nakonec jsem vybrala nějakou, která se jmenovala "Shadow spirit". Voněla opravdu impozantně a perfektně mi k Ondrově osobnosti seděla! Jenom ta cena!
No co, tak se trochu rozšoupnem! Sice jsme spolu chvíli, ale...
Zaplatila jsem za vůni, nechala si jí dát do stylové značkové taštičky a vyrazila z obchodu s pocitem naplnění. Byla jsem spokojená sama se sebou, že jsem vybrala něco tak... nadpozemského.
Ano, to je přesně to slovo, které jsem tak dlouho hledala! Ta vůně je tak nadpozemská!
Vyšla jsem z obchodního domu a po celém těle mi naskočila husí kůže. Venku byla zima a já na sobě neměla zimní bundu. Dokonce i své nové rukavice, které jsem si pořídila za pakatel, ale byly moc hezké, jsem dneska zapomněla doma. Za to bych si nafackovala!
Očima jsem hledala nejbližší hodiny, aby mi prozradily, za jak dlouho mi pojede autobus domů.
Až za tři čtvrtě hodiny?! A co tu teď budu dělat? Všechny dárky už mám koupený a žádní příbuzní, ani kámoši na dohled...
Pohledem jsem zabloudila na blízké vánoční tržiště. Nápis "SVAŘENÉ VÍNO" mě v kombinaci s krásnými ručními výrobky upoutal tak, že jsem se tím směrem málem vydala. Ale v hlavě jsem měla dilema!
Jít tak a klepat se zimou, nebo jít zpátky do obchoďáku a neriskovat nachlazení? Na druhou stranu, co budu dělat v obchoďáku? Všechny obchůdky jsem si už beztak prošla! Ale co na tržišti? No jasně, že ty ruční výrobky! Navíc, zahřeje mě ten svařák...
Bitvu, kterou v mé hlavě sváděl obchoďák s tržištěm, nakonec vyhrály trhy a já se nadšeně vydala jejich směrem.
Nejprve jsem zamířila ke stánku se svařákem, protože u něj nebyla fronta, a navíc mi byla zima. Když jsem konečně dostala, co jsem požadovala, vyrazila jsem k ručně varáběným šperkům, kde mě zaujaly především náušnice s pestrobarevnými skleněnými kuličkami. Zaujatě jsem si je prohlížela, takže jsem si nevšimla, že si někdo zaujatě prohlíží mě.
Mojí pozornost přilákal hluk od stánku, kde prodávali jmelí. Nějaký, evidentně podnapilý, chlápek se tam sprostě hádal s prodavačkou.
"Na co mi jako... škyt ...bude jmelí... škyt ...když Vánoce sou stejně na hovno!" křičel na stánkařku.
"To doopravdy netuším, pane. Ale jděte to prosím rozebírat někam jinak, odháníte mi zákazníky!" obrátila se na něj prodavačka slušně.
To mě donutilo zamyslet se! Co by byly Vánoce bez stromečku? Nic. Bez kapra? O něco víc, ale přeci nic. A co teprve bez lásky a polibku pod jmelím? Už vůbec nic!

- - -

Vím, že to s Tématem týdne nemá příliš mnoho společného, ale buďte prosím shovívaví! :) Popadla mě povídkářská nálada a takhle nějak to vzniklo...
Je to ta ze slabších a kratších, tak jí třeba ignorujte! ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Realiz | Web | 26. prosince 2011 v 19:21 | Reagovat

Ahoj, na svém blogu píšu různé povídky, příběhy a "básničky". Byla bych ráda, kdyby sis něco přečetl/a a napsal/a mi na to svůj vlastní názor.

Mockrát děkuju REALIZ :-)

http://moje-povidky-v.blog.cz/

2 Juli (: | Web | 26. prosince 2011 v 19:27 | Reagovat

:D Hezký článek :D hehe :D

3 Lilly | Web | 26. prosince 2011 v 19:48 | Reagovat

Tiež som na trhoch stretla opilca, ale našťastie nenadával :D
Nemám rada nakupovanie darčekov.
Držím ti s Ondrou palce, nech vám to vyjde :)
A článok tiež na vysokej úrovni! ;)

4 Kimberly B. | E-mail | Web | 26. prosince 2011 v 19:53 | Reagovat

[1]: [2]: Děkuji! :)

[3]: No, vlastně je to spíš povídka, takže... :D Každopádně děkuji za dobrosrdečnost i pochvalu! ;)

5 KatyRZ | Web | 19. ledna 2012 v 19:35 | Reagovat

Jen ti chci dát vědět o novém projektu, díky kterému můžeš získat hodnocení svých literárních prací. http://projekt-kritika.blog.cz/
A požádat tě o šíření téhle informace dál mezi pisálky ;), pokud se ti tedy projekt zalíbí. Díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama