melancholie

3. června 2012 v 22:12 | Kimberly B. |  Rýmované cosi
Ta podivná melancholie,
která mnou stále otřásá.
Když zavřu oči,
nějak teskno mi je.
Další úsměv... Pouhá falešná okrasa.

A slzy máčí polštáře.
I když to nebolí...
Jen vysmějte se mi! Přímo - do tváře!
A parádní neblýskanou kudlu mi vrazte do zad! Ať to stojí za to!
Ale nedělejte, že jste to tak nechtěli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maggie Elm | Web | 4. června 2012 v 14:48 | Reagovat

Jen doufám, že to není tvoje aktuální nálada. Jinak je to působivé. Hlavně ten závěr. Jo fakt, ty poslední dva řádky si čtu už po čtvrté. Klidně by stačily jenom ty dva řádky jako nějaký citát, nebo tak něco.

O prázdniách má být prej teplo. Prej.

2 Kimberly B. | E-mail | Web | 4. června 2012 v 19:04 | Reagovat

[1]: Nu... Moc aktuální ne. ;)

3 Betty | Web | 5. června 2012 v 18:00 | Reagovat

Ja mám rada keď má takéto nálady, keď som potom z toho von, som šťastnejšia ako tí, ktorí melanchóliu nepoznajú.

4 Kimberly B. | E-mail | Web | 5. června 2012 v 19:15 | Reagovat

[3]: To je na druhou stranu pravda. :) Ale já nikdy netvrdila, že nejsem za tu divnou část melancholie šťastná potom, co skončí... Já jenom tvrdím, že její průběh je příšerný! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama