Čtyři věci, které mě dokáží znechutit

31. července 2012 v 16:33 | Kimberly B. |  Deset dní, desetkrát já
~ tuto challenge jsem našla u Cirrat, která je pravděpodobně i její tvůrkyní ~

» Zanedbaná hygiena. Beru, že v extrémních podmínkách, kdy jste večer opravdu unavení, jednou vynecháte sprchu. Nebo nevyčištěné zuby. Jsem schopná tolerovat to. Ale nenávidím, když si pubertální chlapci řeknou, že se nepotřebují sprchovat, že bude stačit, když si na sebe nastříkají tunu deodorantu. FUJ!

» Laciná vyznání. Nesnáším, když se mě někdo snaží sbalit na vyloženě laciné bázi. Pískáním, oplzlostmi, nebo nechutnými narážkami. Prostě ne.

» Bezcitnost. Týrání zvířat, (klidně i slovní) ubližovaní malým dětem, okrádání starších lidí, když někdo nepomůže člověku, který je v ohrožení života,... Prostě lidská bezcitnost, bezohlednost, lhostejnost. Tito lidé mě opravdu dokáží znechutit.

» Naše politika. Jde o to, že ti lidé (nebo "lidé"?) tam mají nahrabáno až za ušima a pořád nemají dost. Dopřávají si zbytečný luxus na úkor nás, obyčejných lidí. Jsou sobečtí, bezcitní, hloupí a jednoduše nechutní. I když tomu samozřejmě vůbec nemohu rozumnět, přijdou mi tam všichni na jedno brdo. Kdo chce s vlky být, musí s nimi výt.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maggie Elm | 1. srpna 2012 v 14:36 | Reagovat

Doufám, že můj dnešní komentář nebude další věc co tě znechutí. Bude to trochu na dýl.
Zaprvé když klikneš na můj blog tak už tam nic nenajdeš. Nechtěla jsem psát nějaké dlouhé rozloučení, hlavně kvůli 'věci', která mě donutila odejít. Takhle to bude aspoň osobnější. Nicméně není to proto, že by mě to už nebavilo, ale začala jsem na blog psát moc osobní věci a jeden člověk ho našel. Myslela jsem, že mě to nebude vadit, ale ON mě vadí. Není to nikdo blízký a teď toho o mě ví moc. Nemůžu tam už psát, je to jako bych si s ním povídala - a já si s ním nechci povídat. Štve mě a otravuje. Snad mě má on rád, ale tak divným způsobem, že mě to děsí. Zkopíroval si můj blog do počítače, zjišťuje o jakých klucích píšu a je to fakt divný.
Budu sem chodit! Dokud budeš psát přečtu si tvoje každé slovo a okomentuju každý článek. A pak se někdy potkáme. Vždyť to mám ve svém Before I die listu, takže se to prostě musí splnit!:)
Další věc je mnohem radostější. Týká se té úžasné věci, co mě visí na nástěnce. Spisovatelka:) Tvůj pohled se mi zdá snad ještě radostější než můj. Je prostě nádherný.
Přidej si mě klidně na fejsbučik, budu ti tam dávat milión písniček.
Nevím proč se cítím tak divně, přece nic nekončí. Doufám.

2 Kimberly B. | E-mail | Web | 1. srpna 2012 v 15:28 | Reagovat

[1]: Je mi to vážně, ale opravdu VÁŽNĚ líto. A taky mi to bude neskutečně chybět. Myslím to tvoje psaní. Tak trochu doufám, že tě časem dotlačím blogovat někde jinde, protože by opravdu ubylo o jednu úžasnou "psavou" osobnost.
Nicméně tě chápu. Párkrát už se mi něco podobného stalo a opravdu to není příjemné. Tomu klukovi bych v tento moment opravdu nejradši jednu fláknula, aby se vzpamatoval. :D Áchjo, kdybych jenom nebyla tak příšerně egocentrická!
Ale zůstaneme v kontaktu! Prostě protože musíme! A na fejsbučik si tě přidám. Zaprvé proto, že se těším na miliony písniček, ale především proto, aby ses mi spolu s blogem neztratila.
Taky se cítím divně, nebo možná spíš smutně. Něco přece končí. Ale něco nového taky začíná. ...Doufám. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama