Deset věcí, které byste v tuto chvíli chtěli říci deseti různým lidem

13. července 2012 v 19:42 | Kimberly B. |  Deset dní, desetkrát já
~ tuto challenge jsem našla u Cirrat, která je pravděpodobně i její tvůrkyní ~

» Ani si neuvědomuješ, jak strašně mě štve, když pokaždé zmizíš domů s nějakou trapnou a prohlédnutelnou výmluvou a já tam zůstanu trčet sama. Ani netušíš, jak strašně mě štve, když tvrdíš, že máš něco lepšího na práci, než jsou přátele, než jsem já. Bolí to. Ani nevíš, jak strašnýho sobce v sobě máš - pod tou vší přetvářkou a nucenými úsměvy tam je, já už to vím. Ale stejně se s tebou nemohu přestat bavit. Víš toho příliš mnoho. Ta věc, kterou chci říct, je: Prozři aspoň trochu!

» Mám tě hrozně moc ráda. Zbožňuji ty naše dlouhé procházky s tím nejpotrhlejším psem na světě, ty naše nikdy nekončící debaty o všem a o ničem. Miluju ten pocit, že tě znám už odmalička, nejdéle z mých přátel. A těší mě, že to se mnou někdo vydržel tak dlouho. Po duši mě hladí ten pocit, že to vůbec jde - snést moje nálady, řeči a úvahy po patnáct let. To, co ti chci říct: Jsi boží, zůstaň taková!

» Víš, vlastně je mi ho strašně líto. Podvedla jsi ho, ublížila mu a zranila jeho chlapskou ješitnost, jak jen to jde. Víš, vyspala ses s jeho kamarádem, jedním z nejlepších, jak jsi sama řekla. A teď se strašně divíš, že na něj se nezlobí, ale na tebe ano. Víš, jde o to, že chodit chtěl s tebou, ne s ním. Ale co mě na tom mrzí a rozčiluje nejvíc je, že tě ani nenapadlo, že by to mohlo ublížit i mně, nebo možná napadlo, ale nikdy ses mi za to nepokusila omluvit. A vědělas moc dobře, jak jsem na tom s ním byla. Prostě si předpokládala a počítala s tím, že tě nenechám na holičkách, že ti z té situace pomůžu. A já si řekla, že je to má povinnost. Pak se to ale nějak vyřešilo samo a ty ses mi doteď neomluvila. Budeme kamarádky, protože si tě vážím, ale strašně jsi tím v mých očích poklesla. To nejparadoxnější na tom je, že to můžeš z minuty na minutu napravit, ale to tebe ani nenapadne. Co chci říct, je omluv se mi, prosím!

» Asi jsem moc velký srab na to, abych ti to řekla, ale, přestože doufám, že to tady spolu s těmi ostatními hemzy nikdy neuvidíš, ráda bych, aby sis to přečetla. Trošku rozporuplné přání. Přes všechny naše spory, hádky, rvanice a vytrhané vlasy :D tě mám ráda. I když mi bereš všechny moje bárbíny... Ta slova: Jenom na mě, prosím pěkně, neřvi!

» To, jak se ke mně chováš, je nepřípustné. Připadá mi, že na mě umíš akorát křičet a shazovat mě, jak nejhlouběji to jde. To, co ti chci říct: Takhle to dlouho dál nepůjde...

» Budeš mi strašně chybět a ty to víš! Prej že přátelství mezi holkou a klukem je blbost, pchá! Já v tobě mám kamaráda, vidím ho tam. A věř mi, že to jedno objetí na rozloučenou mi nestačí! Co na tom, že se uvidíme v tanečních? Mě to nezajímá, protože pro tebe stejně budu navždycky až moc vysoká. I když jeden tanec ti asi věnuji... :D Ty "věci", které ti chci říct: Jsi strašně super kluk a navzdory tomu, co všichni tvrdí, to opravdu je pravda. Snad se ještě někdy uvidíme a povedeme tak super pokec, jako dřív. Chybí mi to!

» Jsi na řadě. Víš, nechtěla jsem, abys byl na začátku, protože už tě nikdy víc nechci mít na prvním místě, ale nechtěla jsem tě ani naposledy, protože to poslední má být třešnička na dortu - ty už jí pro mě nikdy nebudeš, především proto, že už jí být nechceš. A i kdybys chtěl, asi bych ti to už nedovolila. Nechal jsi za sebou velkou spoušť, přiznej si to, nebo ne, nebyl to jen trapas pro tebe, ale i naprosté fiasko co se vztahů týče pro mě. Hodil jsi mi záchranný kruh a pak rychle ucuknul. To nadšení ze záchrany mě tak vyčerpalo, že jsem se poté potopila ještě hlouběji. To, co chci říct: Byl jsi první, ačkoliv jsi to nevěděl. Docela ráda bych si s tebou jednou popovídala, už jenom proto, že by mě zajímalo, jak by ses choval, kdybys to věděl.

» Když mluvíš o všech těch věcech, co se týče Harryho Pottera, akorát mi ho svým nuceným nadšením znechucuješ. To bys, myslím, měla vědět. Jinak jsi docela fajn.

» Kazíš nám vzduch ve třídě. Táhni už s pomluvama a těma blbejma kecama do pr*****.

» Kde jsi?

Nespisovnost úmyslná - tato slova chci přece říct. ;)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lauralex | Web | 13. července 2012 v 20:24 | Reagovat

Jak tak nad tim přemejšlim, tu jedničku bych možná taky mohla někomu říct, i když v trochu jinym stylu.

2 Cornelia - | Web | 13. července 2012 v 20:44 | Reagovat

Zajímavé, moc. Baví mne to..

3 Kimberly B. | E-mail | Web | 13. července 2012 v 21:02 | Reagovat

[1]: Řekni. To nejlepší, na co jsem během psaní příspěvku přišla (protože při psaní se skutečně báječně přemýšelí) je, že bych to těm lidem opravdu měla říct. Až na to, že něco říct prostě nedokážu.

[2]: Mě to právě taky baví číst. A vím, že to takhle vypadá, že kopíruju tvoje nápady, ale už jsem se pár dní odhodlávala pustit se do tohoto článku. Naneštěstí jsem dost líná.

4 sherylinlee | E-mail | Web | 14. července 2012 v 14:10 | Reagovat

Veľmi dobrá výzva, rozmýšľam nad tým, žeby som sa jej aj zúčastnila, len kde nahrabať tých desať ľudí a asi by som zaplnila celý blog dvoma, takže...

Ináč veľmi pekné "vyznania". Prečo to tým ľuďom nepovieš? :)

5 Kimberly B. | E-mail | Web | 14. července 2012 v 19:25 | Reagovat

[4]: Myslím si, že někteří z nich by si na své chyby měli přijít sami a ne na mou výzu. A někteří lidé zase nestojí o to, abych jim to řekla. Ten zbytek, doufám, napravím. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama