Poštědrovečerní

29. listopadu 2012 v 16:21 | Kimberly B. |  Rýmované cosi
Jedna básnička z dob, kdy jsem byla bezhlavě zamilovaná. Tehdy jsem k ní přidala přesně vystihující popisek, který si dovolím použít znovu: "V životě lidí, jako jsem já, jsou okamžiky, kdy se musíme vzdát. Protože to tak z nějakého důvodu bude lepší. Věnovánuji ji tobě, protože je tebou nasáklá, a svým způsobem provonělá, až do nejhlubších konců."

Poštědrovečerní
Slza padá na stránku,
stránku, jež už dávno někdo popsal.
Přes přísný zákaz vzpomínat
i já jsem se sem zpátky dostal.
A teď, v mžiku, mám i já na kahánku
- snad přál bych si vše vrátit.
Už nikdy víc se nesnažit zapomínat,
nikdy víc to pěkné mezi námi nezhatit.
Ale ty jsi teď tak daleko,
že jeden přál by si létat.
Odrazit se a vzlétnout tak vysoko,
že hlubin a výšek přestane se lekat.
Navždy sbohem!
Nezapomenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama